Bum, bum, ratata čerti buší na vrata…
…a ty čerte chlupatý, nech si pytel za vraty. Slibuji, ti slibuju, že už zlobit nebudu. A věřte na všech třídách se našly děti, co slibovaly a slibovaly….Ale začneme pěkně od začátku. Již minulý týden přišlo do schránky mateřské školy psaní. Ušmudlané, ne moc voňavé, odesílatel čertí peklo. V dopise bylo napsáno, spíše naškrábáno: Ve středu 5. prosince 2018 v 9 hodin se k Vám chystáme. Vaši čerti. A tak jsme se na ně raději připravili. Na všech třídách se tvořilo a vyrábělo. Kreslilo a malovalo. Zpívalo a vyprávělo. Skládalo a prolézalo…Na třídu Korálků se dokonce jeden čert i nastěhoval. Nastal den „D“. Ranní loučení s maminkou, tatínkem, co kdyby…V devět hodin kolem oken naší školky už bylo slyšet zvonění, řinčení, bouchání. Mikuláš se svojí družinou byl tu. Čtyři andělé, ale i čtyři čerti s pytlem. Ze všech tříd byl slyšet hlas Mikuláše, slibování, zpívání čertovských písniček, ale i andělské zvonění, sem tam pláč. A víte, jak vše dopadlo, jako v každé pohádce dobře. Andělé rozdali dětem nadílku, čerti rozdali uhlí a při odchodu byl čertí pytel prázdný. Ale raději ještě pozor na večer. Čerti nikdy nespí.
