Bum bum ratata, čerti buší na vrata

Již celý týden se naší mateřskou školou neslo čertí rojení, čertí tvoření, čertí zpívání, čertí čtení a dokonce proběhla i čertí bramborová hostina. Do poštovní schránky jsme dostali dopis, kde nám Mikuláš napsal, že se k nám už těší. Na obálce však bylo ještě černě naškrábáno: MY TAKY. VAŠI ČERTI. Vše vyvrcholilo v pátek 4. prosince 2015. Ranní rozloučení s maminkou či tatínkem, co kdyby…Úderem deváté hodiny se začalo školkou ozývat zvonění, cinkání, řinčení, blekotání, ale i andělský smích a přátelská řeč Mikuláše. Nejen, že bylo slyšet, ale peklo bylo i cítit. Mikuláš se svoji družinou navštívil všechny děti na všech třídách a opravdu měl hodně práce. Přeci jen několik hříšníků se v knize hříchů objevilo. Všechny děti slibovaly a slibovaly, až jim nakonec čerti uvěřili. A nemyslete si, čertů byla velká převaha. Když v poledne naše paní kuchařky rozdávaly dětem obědy, žádný talíř jim nezbyl. A to znamená, že čert si nikoho nakonec neodnesl a to je dobře. Mikuláši, andílku děkujem za nadílku.