František u indiánů
Celou noc a celé ráno v úterý 4. dubna 2017 pršelo, ale nás to neodradilo. Věřili jsme, že až půjdeme do divadla nebe se umoudří a my nezmokneme. Naše přání bylo vyslyšeno. Malá scéna v divadle K. Pippicha byla celá naše. Usadili jsme se do dřevěných červených sedadel a povídání mohlo začít. Pan František Krampota začal našim dětem vyprávět o tom, jak žili a žijí indiáni v Severní Americe. Dětem se líbilo, podle čeho dávají indiáni dětem jejich jména. Velká noha, Spící medvěd….Vše jsme přenesli do našich podmínek a už jsme měli úsměv na tváři. No uznejte – Ten, co si rád uklízí, Ten, co rád zpívá…Následovalo povídání a prohlížení fotografií a videí o zvířatech, která žijí v Severní Americe, jako bizon, aligátor, želva…Věděli jste, že TOTEM je vlastně rodinným příběhem dědy, otce, strýce a syna. Po povídání a vyprávění s Františkem, který mezi indiány opravdu byl, následovaly dva příběhy. Nejprve se František setkal s duchem prérie a pak měl velké štěstí, že ho Apači nepřivázali k totemu. Děti se ještě stačily naučit indiánský tanec a pozdrav.
