Čerte, čerte chlupatý, nechej pytel za vraty…
…slibuju Ti slibuju, že už zlobit nebudu. Věřte, nevěřte, slibování bylo ve čtvrtek 5. prosince 2019 dost a dost. Úderem deváté hodiny na zvonek naší školky zazvonil sám Mikuláš se svou družinou. Družina byla opravdu velká. Kromě čtyř jemných a bělostných andílků se do školky během chvilky nastěhovalo deset chlupatých špinavých a nevalně vonících čertů. Na chodbách bylo slyšet řinčení řetězů, dupání čertích kopyt, ale i andělské cinkání. Na všech třídách se děti na čertí návštěvu připravovaly. Kreslily a malovaly, čerty stavěly, s čerty cvičily i o nich četly…Kniha hříchů byla popsaná. Jména klučičí, ale i holčičí. Hříchů mnoho. Děti Mikulášovi slibovaly a slibovaly, na čerty se usmívaly, slzičky si utíraly. Všechny děti dostaly andělské dobrůtky a představte si, že čertům zůstal při odchodu pytel prázdný. Ale přeci jenom, děti pozor. Den ještě neskončil.
