Masopust držíme, nic se nevadíme pospolu…
…proč bychom se hádali, když jsme se tak shledali poznovu. Poslední týden v únoru se v naší mateřské škole slavilo, hodovalo, tančilo, zpívalo…a proč ne. Ve třídách a na chodbách se potkávali rytíři a piráti. Průvodčí a hasiči. Kostlivci i policisti. Pejskové a oslíci. Tygříci a závodníci. Princezny a víly. Berušky a kočičky. Kouzelnice i čarodějnice. Kuchařky, lišky i malé myšky. Bořek stavitel, chobotnice, a dokonce i vězeň. Maškary si užily, celý týden slavily. Jitrnice nebyly, koblihy nám stačily.
Už je toho masopustu namále, komu my ty starý báby prodáme.Prodáme je chrudimskému biřici, aby s nimi vydlažďoval ulici.
Máme smutek a zármutek, masopust nám rychle utek.
Slepice kdáčou, řezníci pláčou mají zármutek. A dvě dírky v nose. Skončilo se.
Konec masopusta, každá kapsa pustá.
